Těžko popsat moji náladu. Snad jen Chasing the Dragon, dokonalá píseň od Epicy, z alba The divine conspiracy, jí dokáže popsat. Ani moc nesejde na textu, jen na té melodii. Nemám se špatně, dobře taktéž ne.
Následující věty možná nebudou dávat tak úplně smysl, nevadí.
There's no use
To go on and live
Show me a way
To the sun
Don't deny your fears
So let them go and fade into light
Give up the fight here
Let my eyes take in
The beauty that's here
That's left on this earth
My ears long to hear
A melody
Poison is slowly seeping through my veins
I want the night just to colour the day
The morning to chase all my nightmares away
Don't you deny that we're all human beings
We all have our flaws that can make ourself obscene
Tell me what I want
Tell me what I need right now
That's what I want
That's all I need, cure me
A: (...) Nepřijdeš mi moc tak že to celkem ujde.
B: (...) ...No, asi máš pravdu.
A: No, svým způsobem...přijde mi to tak, že ti něco vrtá hlavou. Už delší dobu.
B: Hm...jo...asi jo...Furt ještě nevim...
A: Hm...hm. Co na to říct.
B: Právě.
A: Jasný...to svým způsobem znám. Není to jednoduchý, na druhou stranu...nevíš.
B: No...právě...je to těžký...
---
A: (...) Jasný...hmm...svým způsobem to vyznívá všechno pesimisticky.
B: No...asi jo no...jak jinak.
A: *mrzuté pousmání* Je těžký vidět naději. Jak v čem.
B: No...nevim. To je jedno.
A: *pousmání* ...jak myslíš.
B: A co ty?
A: Nevím. Doléhá na mě šeď podzimu, svým způsobem.
B: Špatně vnímáš podzim. Mě pomáhá, je klid, vyrovnanost. Mám podzim rád.
A: Nevnímám ho špatně. Má to něco do sebe. Určitá tichost.
B: Jj...ten klid, je to příjemný.
A: Určitý způsob melancholie je příjemný...pozorovat tiché myšlenky...
B: Jo...je to tak...
(...)