Ano ano, TO Nikdykde. Slavná knížka ještě slavnějšího Neila Gaimana, autora komiksů Sandman, autora Hvězdného Prachu, Amerických duchů...

Tuhle knížku s nádherně tajuplným a kouzelným názvem jsem tak před týdnem dočetla, tak vám sem hodím jakési review :)

Na Nikdykde jsem se docela těšila, protože jsem o něm hodně slýchávala, většinou tedy hodně pozitivní reakce. Z toho, co jsem četla o Neilu Gaimanovi jsem usoudila, že je to člověk s neotřelými nápady, čili jeho dílo by mohlo být převelice slušné.

Text vzadu na obálce mě docela zaujal - píše se v něm o tajemném podzemním světě pod Londýnem, o Richardu Mayhewovi (bůhví jak se to píše), který se do Podlondýna díky jedïnému dobrému skutku dostane; o andělu Islingtonovi, ptačím muži zvaným Starý Bailey, o Dvířce, o lidech, kteří jí chtějí zabít, o tajemných dívkách v černém sametu...

Začátek knihy byl hodně zajímavý - v prvním prologu se píše o uředníkovi Richardovi, o tom, jak je jeho život vlastně stereotypní....V druhém prologu se píše o panu Croupovi a jeho společníku, panu Vandemarovi. Velice zvláštní "týpci" - hned v jejich prologu Gaiman popisuje, jak pan Vandemar jí mrtvé štěně, které našel u cesty, o tom, jak se dva pánové dívají na požár klášteru, který sami způsobili...

Později se Richardovi do života vplete dívka jménem Dvířka. Je poněkud zvláštní, má skřítčí obličej, mluví s krysami. A právě díky Dvířce se dostane do Podlondýna.

Děj vám sem psát nebudu, přecejen jsou tu od toho jiní a třeba si knížku budete chtít přečíst ;)

Každopádně se mi líbila, hlavně ke konci, ale možná jsem byla z některých knížek "odvařená" víc - třeba u Fantoma jsem ani nedutala, u Koniáše jsem někdy měla pocit srdeční zástavy.

Naprosto maximálně jsem si oblíbila již zmíněného pana Vandemara. Byl prostě boží :) Anděl Islington mě hodně zaujal hlavně ve scéně, kdy se v ději objeví poprvé. No a o Mniších ani nemluvím.

Každopádně mohu vřele doporučit :)